Česká Třebová hostila debatu o budoucnosti regionů. Konference potvrdila nutnost cílené podpory ohrožených území
Ve čtvrtek 23. dubna 2026 se sál Střední školy Gustava Habrmana v České Třebové stal místem setkání zástupců české politiky, státní správy i ekonomické sféry. Účastníci debatovali o tom, jak systémově pomoci regionům, které dlouhodobě zaostávají za zbytkem republiky. Konference navázala na loňský úspěšný start a soustředila se na programové období mezi lety 2028 a 2034.
Hospodářsky a sociálně ohrožená území nepředstavují jen lokální problém několika zapadlých koutů, ale celospolečenskou výzvu. Tento fakt ve svém úvodním vystoupení zdůraznil i prezident Petr Pavel, který nad akcí převzal záštitu. Před zaplněným sálem uvedl, že problematika ohrožených regionů se týká celého Česka, protože stát bude jen tak úspěšný, jak úspěšné budou regiony na posledních příčkách pomyslného žebříčku. Podle prezidenta jde o standardní metodu nejslabšího článku řetězce, přičemž úspěch nesmí být výsadou pouze velkých center. Apeloval na nutnost zajistit férové podmínky tak, aby lidé nemuseli hledat kvalitu života jinde, a vyjádřil uspokojení nad tím, že se tomuto tématu věnuje pozornost napříč celou republikou.
Podle hejtmana je klíčem k úspěchu integrovaný a územně cílený přístup. Ten v praxi znamená konec plošného rozdělování prostředků a přechod k adresným investicím v místech, kde mají nejvyšší přínos pro místní obyvatele. Zuzana Mrázová z Ministerstva pro místní rozvoj a další experti z Ministerstva průmyslu a obchodu potvrdili, že vyjednávání o budoucí podobě evropské podpory jsou v plném proudu. Mezi klíčové požadavky patří debyrokratizace a větší pravomoci pro krajské samosprávy.
Demografické trendy, které na konferenci prezentoval Ladislav Dušek z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, jasně ukazují, že právě ohrožená území nejvíce trpí stárnutím populace a odchodem mladých lidí do úspěšnějších velkých měst. Bez cílené podpory infrastruktury, bydlení a školství hrozí těmto regionům stagnace, která v konečném důsledku zatíží veřejné rozpočty celé země.
V rámci odborných panelů řečníci definovali několik hlavních pilířů rozvoje. Patří mezi ně především příprava dotačních pravidel pro nové období tak, aby podpora ohrožených území byla reálně vymahatelná a efektivní. Významnou roli v rozvoji území sehrají Regionální partnerské plány, nový pilíř koordinace mezi krajem a samosprávami.
Diskuse potvrdila několik zásadních směrů, které budou pro budoucnost HSOÚ rozhodující:
- Bez připravených projektů se podpora do území nedostane: Právě schopnost regionů připravit kvalitní projekty bude rozhodovat o jejich úspěchu.
- Konec zvýhodňování silnějších: Současný systém nesmí prohlubovat nerovnováhu; data i politická reprezentace volají po narovnání podmínek.
- Adresnost místo plošnosti: Podpora musí být výrazně lépe cílená tam, kde je skutečně nejvíce potřeba.
- Koordinace v území: Úspěch bude záviset na schopnosti lokálních aktérů spolupracovat a formulovat společné priority.
- Realizace nad strategiemi: Shoda mezi státem a regiony musí být přenesena do konkrétních projektů a investic.
- Investice do lidského kapitálu: Vedle financí jsou klíčové znalosti, leadership a aktivita místních aktérů.
- Důraz na reálné výsledky: Úspěch nebude měřen jen objemem peněz, ale skutečným dopadem na kvalitu života lidí v území.
- Demografie jako priorita: Stárnutí populace a odliv mladých lidí představují zásadní výzvu, která vyžaduje včasnou reakci.
- Partnerství státu a regionů: Konference ukázala, že řešení musí vznikat společně – od centrální úrovně až po místní aktéry.
- Celostátní politická podpora: Téma HSOÚ se stává prioritou, která musí být aktivně řešena napříč všemi dotčenými ministerstvy.
Převzato z www.paradnikraj.cz